Jeden letní den

Sedíte a pot se roztéká po celém těle, aniž byste hnuli brvou. Vzduch, pokud se tomu, co právě vdechujete, dá tak říkat, se dá ukrajovat. Stojí, ani se nehne! Vezmete ze stolu tácek a máváte s ním před sebou! Malinko se něco před Vaším nosem rozvířilo. Ale Vaše svaly odmítají poslušnost. Jsou unavené z ničeho. Odmítáte cokoli říkat, natož dělat. Takto nějak vypadá letní den.

Je libo doušek vzduchu?

Je to halucinace, nebo si ze mě někdo dělá legraci? Sklenici s vodou do půlky vypiju a zbytek na sebe leju. Dýchat se nedá. Ano, chci doušek vzduchu! Jste na tom špatně, protože Vám chybí klimatizace Praha! Jelikož jste zaváhali s pořízením, tak si teď trpte! Dobře Vám tak! Po vydatné studené sprše usednu k internetu a hned si ji objednám! Slibuji!